Blog

Na začátku listopadu se koná tradiční brigádička u staré klubovny. Scházíme se kolem 10 hod a dělíme se na 3 týmy a společně hrabeme listí a dáváme ho do velkých pytlů. Ještě není úplně všechno spadané, ale za to nám krásně svítí sluníčko. Rusalka se snaží zabalit oddílové věci, které se nám budou hodit na další půlrok, který strávíme v nové klubovně v KC. V mezičasech svačíme a obědváme, sundaváme obrázky z nástěnek a hrajeme venku hru s míčem + zametáme obě klubovny. Kolem 13 hod přijel Plyšák s autem, aby nám převezla oddílové věci do prostor KC a tak nastává hromadný přesun a přestěhování se. Nastává proces vybalování (Rusalka a Konvalinky) a světlušky se věnují s roverkami trénování na ZVAS – závod světlušek – nejprve uvnitř a pak i venku. Vše rovnáme do skříněk, třídíme a ořezáváme pastelky apod. Na závěr se jdeme také vyvětrat ven a hraje se hra Stop zem na prolejzačkách. Ke konci zdobíme nástěnky a kreslíme obrázky. V 16.30 hod se rozcházíme domů. Děkujeme všem pracantkám za pomoc!!!

hrabání listí….

hrabání listí….

hrabání listí….

společná před klubovnou…..

v klubovně v KC….

Více fotek: ZDE

I letošní rok vyjíždíme na konci října tradičně o podzimních prázdninách na 4 denní výpravu a to do Českého ráje do naší známé klubovny v Kněžmostě. Účast všech Amazonek je poskromná, ale vzhledem k tomu, že v klubovně není příliš prostorná místnost na spaní, tak to nakonec bylo tak akorát ( 9 statečných Amazonek).

Scházíme se ve čtvrtek ráno na Černém mostě o něco dříve než-li jede první bus směrem na Mladou Boleslav, kde přestupujeme, protože nám neprodali místenky a tak doufáme, že se všechny do autobusu vejdeme. Máme štěstí a jedeme hned tím prvním. Maky dobíhá bus na poslední chvíli s narvanou taškou Ikea plnou nakoupeného jídla. Přestupujeme v Mladé Boleslavy na další autobus jímž jedeme až do Kněžmosta. Klubovnu nám otvírá jeden místní skaut a hned se zabydlujeme, vybalujeme si věci a pak obědváme z vlastních zásob. Poté vyrážíme na prohlídku nedalekého okolí Kněžmosta (náměstí a zavřené infocentrum, místní pomník u kostela, cesta kolem sadu, lesem a rybníků. Cestou hrajeme Šebe hru Ztratil čáp čepičku – na dotyk barev. V polovině cestě na jedné louce si dáváme hru s létajícím talířem (mix freesbee a ragby dohromady). Pak se po silničce navracíme zpátky do Kněžmosta a ještě se stavujeme na drobný nákup v Coopu. Ušly jsme kolem 5 km. Na večer si píšeme deníky a kroniky a vyrábíme večeři a to chleba s vajíčkovou pomazánkou. Po večeři se věnujeme rukodělné činnosti od Kiky – aneb tvorba drobností z hmoty Fimo a všechny to velmi bavilo. Vše jsme pak upekly v troubě. Před spaním hrajeme ještě chvíli karetní hry – bobří bandu, střelené kachny či bang.

V pátek vstáváme kolem 7.30 hod a jelikož venku prší (a vydrželo pršet skoro přes půlku dne), konala se rozcvička se Šebe uvnitř – cvičení na hudbu. Po hygieně a snídani se chystáme na celodenní výlet a kolem 9.20 hod vyrážíme na náměstí na autobus s nímž se přibližujeme na rozcestí Kněžmost Srbsko. Zde nasazujeme své pláštěnky či ponča a vyrážíme nejprve chvíli po silničce a pak už uhybáme do lesa směr Kost. Cestou sbíráme houby a světlušky jich nachází spousta (nejvíce klouzky a hnědé suchohříbky). Jdeme asi tak hodinku a půl po červené značce. Svačinku si dáváme v nedaleké jeskyňce Baruška. Pak už naše kroky směřujíc přímo na hrad Kost, kde si v pokladně rychle kupujeme lístky na prohlídku a i suvenýry. Před prohlídkou si ještě stíháme dát oběd pod střechou u kiosku. A pak už hurá na hodinovou prohlídku hradu s paní průvodkyní. Chodíme po venkovních nádvořích a i vnitřních expozicíh a bylo to moc zajímavé. Po prohlídce se už počasí trochu umoudřilo a přestalo pršet. Pokračujeme pěšky přes údolí Plakánek, které je moc krásné a po modré značce uhybáme na Vesec u Sobotky. Cesta je tu velmi blátivá a mokrá, takže podle toho vypadají i naše boty a nohy. U studánky si dáváme poslední pauzičku na svačinku a pak už jdeme jenom po silničce přes Vesec až do Sobotky na autobus. Jdeme kolem zámku Humprecht a nasazujeme rychlé tempo, abychom stihly autobus. Naštěstí ho stíháme a dokonce i rychlý nákup suvenýrů v infocentru. V buse hrajeme oblíbené lístečky. Do klubovny dorážíme ještě za světla kolem 17 hod. Následuje vybalení, převléknutí a sušení všech mokrých věcí, zatopení v kamnech, sprchování, psaní deníčků a kronik a vaření večeře (zapečené brambory s cibulí a smetanou). Po večeři a umytí nádobí hrajeme různé hry – na blázna a oblíbený parlament a pak už jdeme na kutě.

Třetí den – v sobotu nás čeká také celodenní výlet. Ráno kolem 9 hod sem přichází pár místních skautů, kteří půjdou stát k pomníku jelikož je dnes státní svátek 28. Října – vznik Československa. Ráno ještě trochu poprchává a tak rozcvička s Kikou je opět uvnitř. Kolem půl desáté vyrážíme pěšky na výlet a to už pršet přestává a odpoledne vykouklo i sluníčko. Jdeme pěšky po žluté skrz sad a lesem. Cestou hrajeme tradičního myslivečka a sbíráme různě barevné listy do soutěže (žlutá, oranžová, červená, zelená, hnědá, černa a co nejvíce barevné). Na rozcestí uhybáme po červené přes různé skalní světničky  – tzv. skalní byty až na zříceninu hradu Valečov kam jdeme i na prohlídku.Dáváme si svačinku a hodnotíme listy. Šebe nám dělá průvodkyni a prohlídka je moc hezká. Kupujeme si suvenýry a prozkoumáváme okolí a pátráme po kešce. Pak pokračujeme dále po červené převážně lesem a cestou přibývá soutěž – focení krásné přírody (každý má 1-3 fotky). Také přibývá spousty bláta – čvacht čvacht. Docházíme až k jeskyni Klamorna a u nedaleké rozpadlé zdi si dáváme obídek. Pak jdeme zkratkou za studánkou až ke Studeném průchodu, který je 125 metrů dlouhý. Pokračujeme pěšky až na Krásnou vyhlídku kde ukončujeme mysliečka a je zde hezký výhled a také malý kiosek, kde si kupujeme suvenýry a něco dobrého k snědku. Jsou tu houpačky a také malá minizoo a tak jdeme krmit a hladit ovečky a kozy. Maky s Vrabečkem jdou napřed, protože Maky musí jet domů už kolem 17 hod a naším tempem by to nestihla. My o chvíli později vyrážíme stejnou cestou za nimi a cestou zdoláváme vrcholek Mužský ze kterého je nádherný výhled do krajiny. Celou zpáteční cestu pátráme po ztracené krytce od Maky foťáku, ale bezúspěchu a hledáme ještě jednu kešku. Do klubovny dorážíme ještě za světla před 18 hod a Vrabeček už zatápí v kamnech, aby bylo teplo a usušily se nám vlhké věci. Následuje sprchování, vaření večeře, psaní deníčků a kronik. Po výborné večeři (těstoviny se špenátem a kuřecím masem) a umytí nádobí má Šebestová svůj program k dnešnímu významnému dni 28.říjnu – nejprve krátké povídání a pak asi hodinová aktivita ve 2 týmech, kteří si mezi s sebou posílají různé vzkazy – informace k tomuto významnému dni a posílají je po poslech – světluškách, které si je musí pamatovat a k tomu mají vždy nějaký sportovní úkol přes dané území. Na večer se koná k Halloweenu krátká bojovka, kterou jde připravit Vrabeček s Rusalkou. Vede po pár svíčkách po osvětlené cestě mezi domečky, kolem štěkajícího vlkodlaka až k sadu a končí u rozsvícené dýně. Zvládly to všechny světlušky i skautka. Pak následuje ještě akční noční hra v sadě na bludičku, kterou představuje Vrabeček který bliká baterkou a různě se přemisťuje a ostatní holky se jí ve dvojičkách snaží dostihnout. Naše světlušky jsou neúnavné. Dnes se přetáčí čas a posouvá se o hodinu zpátky a tudíž spíme o hodinu déle, což se hodí,, protože jdeme spát celkem pozdě.

Poslední den v neděli se koná rozcvička konečně venku – s Vrabečkem na plácku u kostela. Rusalka jde do Coopu pro objednané pečivo. Po snídani si nejprve balíme své batohy a pak holky vyráží asi na 1,5 hod na nedalekou louku a tam sportují – hrají hru s létajícím talířem. Rusalka zatím zametla a vysála koberce v celé klubovně. Stavujeme se ještě v místní cukrárně na něco dobrého, ale příprava 6 trdelníků se zmrzlinou zabrala více času než jsme předpokládaly. A tak pak rychle makáme do klubovny kde si bleskurychle dobalujeme, dáváme rychlooběd – párek v rohlíku a někdo si ho bere s sebou v alobalu a předáváme klubovnu Martinovi. Před 13 hod vycházíme na autobus s nímž jedeme do Mladé Boleslavy a tam přestupujeme na bus až do Prahy. Máme štěstí a dokonce stíháme hned první spoj, který měl 5 minut zpoždění a navíc nebyl místenkový a vyjížděl jen z Mnichova Hradiště. Navíc byl skoro prázdný, takže jsme i seděly a do 40 minut jsme byly v Praze na Černém mostě, kde už na některé z nás čekali rodiče a před 15 hod jsme se rozešly domů.

Společná před klubovnou…..

na procházce v okolí Kněžmosta….

u hradu Kost….

společná před Valečovem…..

u Studeného průchodu…..

Na vrcholu Mužského……

v cukrárně….

Více fotek najdete ZDE

Sešly jsme se v 10:00 na RZ. Potom jsme šly na metro, kterým jsme jely na Můstek, kde jsme přestoupily a jely na Strašnickou. Odtamtud už jsme šly do parku Gutovka. Nejdřív si šly někteří půjčit nějaké věci na lezeckou stěnu a šly jsme na lezeckou stěnu. Potom jsme si tam daly oběd a vyrazily do lanového parku. Tam si to někteří prošly a šly jsme do vodního světa. Tam jsme nějakou dobu pobyly. Také jsme průběžně plnily stezky. Potom už jsme vyrazily zpět na RZ. Tam jsme dorazily trochu dřív, takže jsme si ještě chvíli povídaly.

Fotky najdete ZDE

1.DEN ST 3.5.

Scházíme se v 11.50 hod na vlakovém nádraží Libeň. V krojích a obtěžkány velkými batohy. Kristýnka jede s Klárou autem, neboť nám tam vezou oddílový materiál a jídlo + Elzy batoh (ta má pro změnu berle a na koleni ortézu). Máme naštěstí místenky a dokonce sedíme všechny u sebe i když je vlak přecpaný skautíky – všude kam se podíváš a tak nechodí ani průvodčí. Jedeme přímým rychlíkem až do Hradce Králové. Cestou bodujeme, povídáme si o tom co nás tam asi čeká a svačinoobědváme. V Hradci vystupujeme čekáme na místní kyvadlový spoj – bus – speciální NSJ linka, která odváží všechny skautíky na letiště nad Hradcem do našeho areálu Park 360 kde se jamboree koná. Za 15 minutek jsme tam a následuje postupování směr kemp, registrace + dostáváme přehledný handbook (knížečka s info o NSJ) a 2 náramky na ruku, které nesmíme ztratit ani sundat a všude ukazovat. Procházíme vstupní bránou a uličkou slávy, kde nás vítací četa vítá, tančí, jásá, zpívá a plácá do rukou. Pak už si hledáme svůj subcamp – jsme číslo 3 (celkem jich je 12) a každý 2 subcampy mají společný 1 velký bílý párty stan na vaření a i toalety. Každý subcamp je rozdělený na zemi páskami na různé obdélníky, kde jsou určeny místa na spaní – stavbu našich stanů – spací zóna. My jsme naštěstí hned na začátku blízko kuchyni i WC – číslo 33. Na zelené louce je hafo žlutých kvetoucích pampelišek z čehož jako alergik nejsem nadšená, ale za pár hodin je po nich – 5 tisíc skautíků je rychle vydupalo. Začínáme si stavět své stany a to blízko u sebe, aby se sem vešli případní další příjíždějící, kteří postupně doráží v průběhu celého dne až do večera. Máme celkem 4 stany (3 zelené Husky a 1 modrý). Holky spí po třech a Rusalka s několika taškami s jídlem. Kolem 15 hod příjíždí Ehlovi a tak jdeme za nimi k parkovišti a přinášíme naše oddílové věci. Mezi 2 stany vytváříme z celty lehký přístřešek kam umisťujeme škopky, barely, nádobí a termotašku s jídlem. Po zabydlení se si venku před stany dáváme své jídlo a probíráme důležité info k NSJ z Handbooku a co nás čeká večer a také zítra. Pak se jdeme projít po velkém areálu a snažíme se tu zorientovat dle plánku – kde se co nachází. U hlavního infa si vyzvedáváme Merch – objednané suvenýry (šátky, taška, kelímek a tričko). Pak jdeme k hlavní bráně, kde se fotíme u velkých písmen NSJ a přidáváme se k tančící a vítací skupince. Čekáme na 1 holku ze Sosky se kterou pak natáčíme krátké vstupní video jak procházíme hlavní bránou a ukazujeme přitom náramky. Pak se navracíme ke stanům, převlékáme se do krojů a chystáme se pomalu na zahajovací ceremioniál, který se koná u hlavního pódia – Stage. Jdeme tam raději s předstihem, abychom byly vepředu a daří se – jsme v prvních řadách. Vyčkáváme cca půl hodinky než vše začne – drobné zpoždění nám zpestřují záběry kamer z České televize či fotografové. Snímají nás také z výšky drony a občas se vše promítá na velké pláto které je na pódiu, takže dav skautíků šílí a huláká, když se tam uvidí. Pak už postupně přicházejí skautské osobnosti z vedení Junáka a ti kteří se podíleli na přípravě NSJ v čele s tím nejdůležitějším – vedoucí celé akce Špáťa (Jan Špatenka), náčelník a náčelní Junáka (Ondřej Vokál – Vokin a Vendula Bušková – Véňa) a starosta Junáka (Josef Výprachtický – Chosé). Po přivítání a úvodním poděkování se obracíme k vzdáleným vlajkám a dav 5,5 tisíců skautů zpívá jednotě skautskou hymnu a vytahují se vlajky (mrazivá a dojemná chvilka). No a pak už začíná hudební koncert – skupina Oband Marka Ottla, která zpívá anglicky známé hitovky a hlavní zpěvačka je také skautská vedoucí a zpívá moc hezky. A tak se k tomu si různě tančí v rámci možností, tleská a dav se mačká a tlačí. Elza pak odchází na poradu vedoucích a my se pak kolem 21.30 hod odebíráme a snažíme se davem protlačit a jdeme do svého subcampu ke stanům. Tam se od Elzy dovídáme info ke zítřku a pak jdeme kolem 22 hod na kutě. V noci je celkem pěkná zima (jen 3-4 stupně) a moc klidu na spaní tu také není – utichlo to tak až kolem půlnoci.

2. DEN ČT 4.5.

Ráno vstáváme mezi 7 – 7.30 hod a jsme trochu nevyspalé (díky zimě a hluku). Hygiena a pak jdeme do varné zóny v bílém párty stanu chystat snídani – čaj a kakao + buchty s různými náplněmi. Chystáme si balíček na cestu a pak i své batůžky. Čeká nás celý den po Hradci Králové. Elza s Kristýnkou nejdou a zůstávají v kempu. My si bereme skautské kroje a naštěstí až na 10 hod jdeme k hlavní silnici odkud se vezeme chvíli busem a chvíli pěšky až k jakémusi stadionu, kde nás čeká ukázka IZS (integrovaného záchranného systému). Nejprve se chvíli nic neděje a tak si jdeme sednout do stínu na tribuny, což se ukázalo jako dobrý nápad. Po chvíli se vyhlašují, že budou probíhat 2 ukázky: 1.) vyprošťování člověka při autonehodě ve spolupráci policie, hasičů a záchranářů. A pak 2.) ukázka cvičitele psovoda s vycvičeným psem (belgický ovčák – Maliňák) – poslušnost a zadržení pachatele. Bylo to moc hezky udělané a poučné zároveň. Pak jsme měly přes hodinu rozchod a možnost si projít různé stanoviště rozmístěné po celém areálu – vše se týkalo hasičů, policie a záchranářů (např. speciální brýle které simulovaly opilost, toxické látky či únavu, stánek s ukázkou předmětů ze zajištění stop pachatele, stan se simulací mlhy – kouře při hoření v domě, běh přes překážky či s hasičskou hadicí, stříkání na ohýnky, prohlídka policejního, záchranářského či hasičského auta, resustitace na figuríně apod.). Vše bylo moc zajímavé a poučné. Od 14 do 16 hod pak byla velká hra po Hradci Králové a jednotlivé oddíly dostaly mapku se 4 vyznačenými body a měly si samy naplánovat svou trasu – kudy a kam půjdou a co budou dělat + pak se měly samy navrátit zpátky do kempu. Ve skupince si každý vzal nějakou roli – rádce, podrádce, navigátor dle mapky, povzbuzovatel – sluníčko, hodnotitel, ten co zabavuje a vymýšlí hry apod. Dospělý vedoucí (tedy Rusalka) s nimi šel jen jako fyzický dohled a kontrolor kdyby hrozilo nebezpečí. Holky si měly cestou plnit věci do stezek či odborek – hledaly celkem 30 druhů květin či stromů. Rusalka zase pro změnu pátrala po keškách. Jdeme přes most řeky Orlice a do parku až k soutoku Labe s Orlicí. Zde je setkávací místo družinek, kde se mají skupinky seznamovat a povídat si společně a dozvědět se od sebe něco nového. Debatily jsme takto se 3 skupinkami + k tomu OB na lavičkách a společné foto u soutoku. Pak jdeme k Bílé věži – dominantě H. Králové, ale nahoru jde nakonec jenom Rusalka. Věž je nově po rekonstrukci a je z ní nádherný výhled na město i do okolí a nahoře v podlaze schovaný poklad – keška. Jdeme na WC za 5,- Kč a pak se proplétáme městem a stavujeme se v cukrárně na zmrzlině. Na další 3 setkávací místa už holky nechtějí jít (místo kde se dá společně si zahrát nějakou hru či vymyslet speciální úkol a hecnout se v něčem….). Pak už se dle mapky navracíme nejkratší cestou do kempu (převážně po silničkách). Cestou je dost vedro a ušly jsme kolem 12 km dohromady. Před 17 hod dorážíme do kempu kde už na nás Elza s Kristýnkou čekají. Někdo jde do sprch a začíná se vařit večeře – smažíme palačinky a mažeme je marmeládou. Od 19 hod do 21.30 hod jsou večerní volné programy a každý vyráží na co chce – dnes je možné si třeba vyrobit speciální placky, dále je tam např. čajovna, stánky s občerstvením, deskové hry, kino – promítání filmů, táborák se zpěvem písniček s kytarami, různé přednášky, skautské muzeum, junshop , hudební koncert na velkém pódium apod. Elza má vždy od 19 hod poradu vedoucích a pak jdeme společně do skautského muzea a nakupovat do Junshopu, kde je mega velká fronta u pokladny. S ostatníma se scházíme zase až u stanů a ve 21.45 hod se koná společná večerka našeho subcampu venku v chodbičce + jarwellský kruh se stiskem ruky, který v takto vysokém počtu lidí bohužel nedošel. Pak následuje už jenom zase hygiena a ve 22 hod jdeme na kutě. Noc už byla výrazně teplejší.

3. DEN PÁ 5.5.

Ráno vstáváme jako vždy stejně, hygiena a příprava snídaně  – čaj + chleba s ředkvičkovou pomazánkou a pažitkou (rohlíky nám už v látkovém pytly bohužel ztvrdly na kámen). Během celého dne se věnujeme připraveným stezkovým programům, které probíhaly dopo i odpo v okolí kempu na přilehlých loukách. Dopo jsou 3 programy od 9 do 12 hod – vždy 45 minut tématické aktivity a čtvrt hodinky na přemístění jinam. 1.) Můj domov (aktivity ke sk. historii – vytváření časové skautské osy a společná debata o tom); 2.) Svět okolo nás a 3.) Kdo jsem. Od 12 do 14 hod jdeme vařit společný OB do varné zóny do bílého párty stanu. Vaříme rýžové nudle se zeleninou (hrášek a kukuřice) a holky si přitom píšou deníčky. Po OB vyrážíme na další 3 bloky programů ke stezkám a to od 14 do 17 hod na nedalekých loukách. 4.) Moje kamarádství (aktivity – různí filmoví hrdinové ); 5.) Příroda kolem nás (aktivita ohledně procesu výroby džín v rámci ekologie) a 6.) Co umím a znám (aktivity ke zdravovědě). Skupinky v daném oddíle vždy spolupracovaly dohromady a některé aktivitky byly moc fajn. Od 17 do 19 hod opět vaříme – večeři (česneková polévka a topinky). Od 19 do 21.30 hod přichází na řadu opět volné večerní programy dle volby jednotlivců (např. přednáška ve Svatoplukově kavárně  – Jak levně cestovat stopem, skautské muzeum a na hlavním pódium největší lákadlo v podobě hudebního koncertu Michala Horáka, který zpívá krásné české písničky s kytarou. Ve 21.45 hod se koná společná Večerka, tentokrát na louce u táborového ohně, ale stisk ruky opětovně nedošel. Na dobrou noc nám pouští na obloze světelné obrazce pomocí dronů – moc hezké!

4. DEN SO 6.5.

K ránu nám trošičku sprchlo, ale jenom velmi málo (asi od 6 do 9 hod) a tak máme chvíli bundy či pláštěnky. Naštěstí na programy pak už nepršelo a alespoň nebylo takové vedro jako včera. Po společné SN se koná od 9 do 11 hod společná velká kooperativní hra v areálu pro 3 subcampy najednou. Každý je v jiném barevném tričku (modří, bílý a červení – naši)  + vedoucí žlutí – ti buď ostatní chytají či sedí u stolečků a dávají všeobecné otázky (za 1 kus přineseného plastu a při správné odpovědi dostanou určitý počet hrášků. Účelem všech týmů je spolupracovat a procházet určitou trasou a nasbírat co nejvíce vody do Akvabelu, který stál na konci + občas se objevilo zemětřesení a všichni museli ihned hru přerušit a zalehnout k zemi. Elza, Kristýnka a Vrabeček nehrály (zdravotní handikep). Nakonec bylo vyhlášení a červený tým nanosil nejvíce litrů vody. Dnes je také zároveň návštěvní den a během celého dne přijíždějí návštěvníci z řad veřejnosti a rodinní blízcí, kteří nesmí do spací a varné zóny. Hned ráno nás navštěvuje naše Ency a my se s ní potkáváme po velké hře a debatíme, navštěvujeme skautské muzeum a stloukáme si z prkýnek bedýnky. Také nám přivezla kuřecí maso a sýr na OB (jelikož tu nemáme lednici). Kolem 12 hod zase odbíháme do varné zóny si vařit OB – škrábáme brambory a smažíme si maso a sýry. V průběhu oběda přijíždí ještě rodiče od holek Bendových a také Klárka Spišáková s rodičemi a tak si s nimi také chvíli povídáme a stloukáme bedýnky. Po OB od 14 do 17 hod vyrážíme na další tentokrát odborkové programy. Místo i bloky máme přesunuté, ale Elza nám to zapomněla nahlásit a tak to trochu hledáme, ale nejsme samy. Nakonec to je až venku za hlavní bránou kam smí i veřejnost a tak je tu s námi chvíli ještě Ency. Jsou tu zase 3 bloky: 1.) Sportovní (různé sportovní a protahovací aktivitky na silnici), 2.) Přírodovědecké (aktivitky – přísloví či pranostiky – scénky či plánování výletu) a 3.) Život v oddíle (aktivity – uzlování). Kolem 15.30 hod Ency odjíždí. Pak jdeme opět vařit večeři – tentokráte těstoviny s paloučkovou omáčkou + citronádu. Od 19 do 21.30 hod již tradičně večerní volné programy dle výběru každého. Na stage je koncert skupiny STAYJ, což jest velké lákadlo; dále je také v Šapitó vystoupení kouzelníka a Rusalka s Elzou jdou na přednášku pro vedoucí o družinovém systému, jež vede Anežka Havránková z H. Počernic. Večer už je trochu kosa a je krásný západ sluníčka. Poslední společná večerka se konala na jiné velké louce a místo stisku ruky se posílá rozsvícená baterka, která konečně došla, ale trvalo to asi 10 minut. Pak už jdeme na kutě.

5.DEN NE 7.5.

Ráno vstáváme celkem brzy, neboť pár holek chtějí jít ještě po SN před dopo programem  na mši (Elza, Maky a Melmen), která se koná na velké louce u hlavní brány.  K SN si dáváme vločkovou kaši – každý svůj pytlíček a ovoce k tomu. Dopolední program je ještě ve znamení posledního odborkového programu – poslední 3 bloky od 9 do 12 hod. 4.) Umělecké (kreslení společného obrazu s handicapy či kresba co vystihuje toho druhého), 5.) Služba bližním (zdravověda + ošetření + výcuc zajímavostí z letáčku) a 6.) Tábornickocestovatelské (tvorba kompasu z korku, jehly, vody a magnetu či orientace v mapě). Od rána až do noci nám dneska hodně fouká vítr, což není moc příjemné. Od 12 do 14 hod jdeme vařit OB (rizoto s hráškem, mrkví a kukuřicí + slepujeme piškoty a vaříme pudink už na večer). Holky si pak ještě píší deníčky a vyplňují dotazník a píší vzkaz pro ostatní a ze vzkazu se skládá vlaštovka. Odpoledne od 14 do 17 hod máme konečně volnější a můžeme si jít vyzkoušet všelijaké aktivity v Doproparku = doprovodné aktivity, které jsou rozmístěné po celém areálu (např. sportovní aktivity – lakros, petang, s létajícím talířem apod., ekoprogramy – třídění odpadu, velký stan plný odborek, vyráběcí stan – rukodělky, vázané stavby, zahrát si laser game či famfrpál, balanční a žonglovací aktivity, bosonohá stezka, obří šachovnice či člověče nezlob se, postavit si svou kamennou věž, zahrát si diskgolf apod. Bylo toho spousta a nešlo stihnout všechno. Scházíme se společně zase po 17 hod a vaříme si k večeři ještě hrachovou polévku a k tomu pak máme jako dezert ten pudink s piškoty. Ve zbytku času si holky píšou deníčky a ten vzkaz do vlaštovky. Převlékáme se do krojů a zavčasu vyrážíme zase k pódium, kde má být po 19 hod závěrečný ceremoniál. Jsme opět hned vepředu a tentokráte bereme i naše družinové vlajky. Vyčkáváme a zabavujeme se řvaním slova Jamboree, zpěvem či mexickými vlnami. Pak už konečně nastupují opět všichni významní sk. osobnosti a servisáci, děkuje se všem, loučí se + shlédli jsme několik krásných vzpomínkových videí z NSJ – dojemné! Nechybí opět zpěv junácké hymny a stažení vlajek + hromadné vypouštění papírových vlaštovek. Každý si chytnul či našel jednu cizí a přečetl si od něho milý vzkaz. Pak už nastupuje skupina Marbles a následuje hudební vystoupení, zpěv + tančení. Postupně se holky odpojují a jelikož jsou už hodně unavení, tak jdou ke stanům. Jdeme si lehnout po té 22 hod, neboť brzy ráno už vstáváme kvůli balení a odjezdu domů. V noci je opětovně velká zima – jako tu první noc (jen 3-4 stupně)!

6.DEN PO 8.5.

Ráno vstáváme celkem brzy – už kolem 6.30 hod abychom všechno stihly zabalit a uklidit. Poslední SN – uvaření čaje a k tomu balené croasanty. Balíme si všechno a naposledy i stany. Kolem 8.30 hod přijíždí paní Pechová s autem a my jí přinášíme na parkoviště oddílové věci, které nám odváží autem + k tomu s ní jedou holky Bendovy a Melmen. Po uklizení našeho místa na spaní a zkontrolování dostáváme NSJ nášivky na košili a před 9 hod vyrážíme k hlavní silnici na bus. U hlavní brány se ještě symbolicky podepisujeme na velké nápisy NSJ či se zde kreslí vzkaz křídou na zem. Kyvadlovým busem jsme se zase svezly do Hradce Králové a přemisťujeme se na vlakové nádraží a čekáme na svůj rychlík do Prahy. Náš vůz č. 368 však nikde není – naštěstí nám ho po chvíli přistavily. Máme místenky a sedíme společně v jednom kupéčku. V našem vagóně je kupodivu i celkem volno, neboť se skoro všichni narvaly do vagónů předchozích. Cestou si povídáme zážitky a probíráme co nás ještě čeká v květnu za akce a řešíme objednání nových kotlíků + obědváme – balíček. Kolem 12 hod přijíždí vlak s malým zpožděním do Prahy na Libeň, kde už na nás čekají rodiče Amazonek. S paní Pechovou ještě jedeme ke klubovně kde vykládáme oddílové věci, vybalujeme je a rozkládáme na dosušení stany.

Díky moc všem, kteří nám s akcí jakýmkoliv způsobem pomohli a troufám si říci, že jsme si to užily naplno a máme spousta nezapomenutelných zážitků z velké akce!!!

Více fotek najdete ZDE