Blog

Výlet do Prokopáku

Přestože nás na letošním prvním výletě nebylo mnoho, doopravdy jsme si to užily. Od Maky bylo pro holky připraveno několik super her a to včetně hledání pokladu. Počasí nám sice úplně nepřálo, ale díky týmové snaze všech zůčastněných se nám povedlo uvařit si k obědu brambory (trvalo to jen dvě a půl hodiny :D). Musím ale říct, že takto zasloužený oběd chutná nejlépe a bylo to vidět i v rychlosti, jakou zmizel. Všeobecně velmi užitá akce.

Tábor „Malý princ“ – červenec 2022

Další skautský rok nám zase skončil a s ním přichází na řadu to nejlepší z celého roku – 14 denní letní tábor – opětovně na loučce pod Trkovskou horou v 10 USA stanech a 4 podsadových. Letos jelo nakonec jenom 14 dětí a 6 dospělých + 2 pidi děti od Jíři. Vyrážíme v klasickém termínu na začátku července a to od 2. do 16.7. 2022. Počasí nám oproti loňsku celkem přálo – nebyly žádné vedra ani velké zimy (i když noci byly občas chladnější), pršelo pomálu – asi tak 3x (škoda že i v ten poslední čtvrtek při závěrečném ohni – ale i tak jsme zvládli za pátek stany usušit) a bouřky byly asi jenom 2 někde v dálce. Vody v potoce bylo letos optimálně (byla pěkně ledová) a v rybníkách bohužel nebyla na koupání.

Výlety byly tradičně 3 celodenní: První pěší v lese cca 15 km – přes Trkovskou horu, Čachořice, do Hlubokého lesa, přes Kamenici až do Roviny – obhlídka obou tábořišť. Druhý výlet cca 10 km – svezly jsme se busem z Roviny do Sedlčan a pak do Příčov odkud jsme šly pěšky k torzu větrného mlýna a pak až na Cihelný vrch kde jsme absolvovaly exkurzi v Sedlčanské hvězdárně. Busem ze Sedlčan jsme se svezly do Kamenice a pak pěšky až do tábora. Na třetí výlet jsme šly pěšky přes Rovinu až na Vysoký Chlumec, kde jsme navštívily místní infocentrum a především místní skanzen. Nazpátek jsme se již svezly busem do Roviny. Ušly jsme cca 10 km.

Konaly se celkem 2 výsadky. Pro starší skautky – Sasanky byl dokonce 2denní (denní a noční dohromady). Vyrazily ráno jako my na výlet akorát trochu jinam – měly se dostat přes Pačísku (odlovit tam několik kešek a postavit si přístřešek na spaní) do Sedlčan a cestou plnily různé úkoly (plnily dobré skutky, měnily sirky – Jak dědeček měnil až vyměnil, plnily si body ze stezek, měly si nakoupit jídlo a uvařit si večeři na plynovém vařiči, dostavit se do 21 hod ke hvězdárně na Cihelném vrchu kde měly domluvenou noční exkurzi a dostat se na místo přespání a přenocovat. Ráno se nasnídat a do 10 hodin se dostat zpátky do tábora.) Druhý výsadek byl pro holky ze Zelené družinky, které jsou už trochu přerostlé světlušky a budou přecházet ke skautkám. Ty byly odvezeny poslepu na Zadní Boudy nedaleko zřiceniny hradu Zvěřinec. Cestou lovily kešku, zjišťovaly info o hradu, kreslily pochodový film zaznamenávaly všechna zvířata a rostliny cestou co viděly či slyšely, vyráběly cosi z přírodnin, zamýšlely se nad názvem nové družiny a pokřikem, plnily dobrý skutek a měly se dostat do tábora nepozorovaně a sebrat nám vlajku a to do 18.30 hod.

Celkem byly 4 táborové ohně – zahajovací, sranda oheň (s plno scénkami), slibový oheň (slibovaly na světlušku Jolanka a Smajlík a na skautku Šárka) a závěrečný oheň s vyhodnocením celého tábora a spálením přezdívek (Šárka – Vrabeček, Anežka – Apotom, Valča – Zmrzlík a Zuzka – Smajlík). Došlo také k přestupu přerostlých světlušek ke skautkám a vytvoření nové družinky Konvalinek!!! Magda, Bětka a Melmen si splnily 3 kapky rosy a Maky s Elzou 3 orlí pera!!!

Táborová hra se nesla v duchu Malého prince a měla ji na starosti Elza a řekla bych že se moc vydařila. Každý den byly cca 2 etapy a četl se příběh z knížky. Během tábora se holky potkaly s různými postavičkami z příběhu – s Malým princem, pilotem, domýšlivcem, pijanem, zeměpiscem, lampářem a liškou. Jako jednotlivci získávaly za své snažení body a na konci dne se body proměnily v papírové bankovky které si dávaly do vyrobených sklenic. V týmech si vybarvovaly za jednotlivé etapy dílečky na mapce s letadlem. Týmy byly celkem 3 a každý z nich měl svou barvu a s ní i obatikovaný šátek. Růžičky – červení = 1. místo; Baobaby – zelení = 2. místo a Lišky – fialoví = 3. místo.

Úrazů a nemocí bylo naštěstí pomálu a nic vážného že bychom musely odjet do Sedlčanské nemocnice. Klíšťat přiměřeně.

Výrobky – batikované týmové šátky, sklenice na bankovky omotané provázkem, lapače snů, pohledy z čajových sáčků, ptáčky z vlny, podtácky pletené z trávy a provázků + dřevěné placky se znakem svého týmu.

Myslím, že se letošní tábor opětovně podařil a budeme na něho vzpomínat v dobrém!!!

Díky moc všem, kteří na něm byli, a kdo nám pomáhal – se stavbou, dopravou a i jinými věcmi!!! Bez vás všech by to prostě nešlo!!!!

Fotky z našeho tábora najdete na našem webu na rajčeti: ZDE a ZDE

Závěrečné ukončení celoroční etapové hry „Eragon“

Na předposlední schůzce v červnu (22.6. 2022) se událo závěrečné ukončení celoroční etapové hry „Eragon“. Holky měly přijít oblečené v barvách svého týmu. Postupně se vydaly se svým maskotem – drakem a s ochranným amuletem na krku, do lesa na palouk. Dále také nesly na lžíci dračí vejce které nesmělo spadnout a musely se ho držet všechny co nenesly draky. Cestu jim znepříjemňovali 2 strážci v pláštích, kteří si přes ně přihrávali pěnovým míčem. Pokud někoho zasáhly či jim vejce spadlo, musel celý tým udělat 10 dřepů. Na konci cesty na ně už čekala bájná elfka kterou osvobodily. Pak se společně scházíme na palouku v jednom velkém kruhu a připomínáme si celý příběh Eragonu od začátku až do konce a hodnotíme jednotlivé etapy během celého roku – komu se co líbilo či nelíbilo. Od elfky dostávají sladký polštářek a diamantové srdce.

nesení dračího vejce na lžíci….
setkání s elfkou….
společná – všechny týmy s draky….
elfka a 2 strážci….

Více fotek najdete ZDE

3denní závěrečná výprava pod stany – Nové Kopisty (chata Kroje)

Poslední akcí tohoto skautského roku je 3denní závěrečná výprava – vyrážíme pod stany do Nových Kopist u Lovosic, což jest oblast Českého Středohoří a spíme na zahradě u Jíři Zemanové (Kroje), která nás sem na loňském táboře pozvala. Shodou okolností nám na letošní tábor pojede jako hlavní kuchařka (místo Kláry). Má 2 malé děti (Alžbětka a Žofka) o které se v průběhu celé výpravy občas rády postaráme – hlavně chůvička Elza.  

Scházíme se kolem 17 hod na RZ a metrem jedeme na  Hlavní nádraží odkud dále pokračujeme vlakem – rychlíkem, který už vyjel s 20 minutovým zpožděním a dalších 20 minut nabral na trati neboť je cestou výluka na trati. Cestou sedíme i u sebe, bodujeme, povídáme se a hrajeme oblíbené lístečky. Přípoj v Bohušovicích na nás nepočkal a jelikož se nám nechtělo jít pěšky s bágly déle než je třeba, tak vyčkáváme na další spoj. Druhým přípojem už je to jenom 1 stanici a pak jdeme od zastávky do Nových Kopist po silnici cca jenom 1 km což jest v pohodě. Jíři zelený domek s růžemi nacházíme také bez problémů a následuje přivítání a stavba stanů, vybalení věcí, úklid jídla do kuchyně a večeře z vlastních zásob dříve než padne tma, což jsme stihly. Pak už se jdeme vyhygienit a na kutě do stanů. Starší holky ještě chvíli povídáme v kuchyni o táboře, programu na další dny apod. V noci je celkem teplo a k tomu venkovský a zvířecí hluk a tak se dost budíme.

Ráno vstáváme kolem 7.30 hod a koná se rozcvička na nedalekém dětském hřišti vedená Elzou. Pak následují činnosti jako: hygiena, snídaně a příprava na celodenní výlet. Dorazila k nám Šebestová. Kolem 9 hod vycházíme na vlak jímž jedeme do Lovosic města. Odtud vyrážíme na nedaleký vrchol Lovoš – cesta vede hodně do kopce – nejprve po rozpálené silnici a louce a pak už naštěstí jen a pouze lesem což jest mnohem lepší, neboť je po celý den mega horko – kolem 30 stupňů. Cestou během celého výletu hrajeme ve 4 týmech Bingo – pozorovací hru s kartičkami na karabinkách. Zanedlouho dobýváme vrcholu odkud je krásný výhled po celém Českém Středohoří. Dáváme si tu obídek, odpočíváme ve stínu, společné foto s Milešovkou a občerstvení v podobě zmrzliny či pití. Pak scházíme dolů jinou pohodovou lesní cestou až do Opárenského údolí, cestou lovíme kešku, odbočujeme na vyhlídku a plníme cestičky a stezky. Opárenské údolí je moc hezké a cesta vede pořád ve stínu a po rovince, což jest v dnešním vedru plus. Cestou se zastavujeme na loučce poblíž sportovního areálu, svačíme a hrajeme etapu – procházení kolem stráže – neslyšně se připlížit ke slepému Plyšákovi. Také si zkoušíme zacvičit ti na seniorských venkovních strojích. Pěšky docházíme až do Malých Žernosek, kde už začínají vinice a bohužel také žár od sluníčka. Zachránil nás venkovní bufet u přívozu – žízeň zaháníme chlazenou limonádou a zmrzlinou + dočepujeme si vodu na WC. Pak si ještě máčíme nožky v Labi kde jsou klouzavé kameny a tak je pozoruhodné že tam nikdo ani nezahučel. Nazpátek se navracíme do Nových Kopist opět vláčkem. Ušly jsme celkem kolem 15 km. Na chatě pak odpočíváme, píšeme si deníčky a chodíme se postupně osprchovat. K večeři si dáváme polévku od Kroje – vývar s nudličkami. Pak následuje ještě druhá etapka „Pozorování stráží“ – aneb nenápadné pozorování 3 stráží – jejich činností z úkrytů. A následuje večerní grilování večeře – buřty, klobásy či hermelíny – kdo co má. Poté se jde už na kutě do stanů a chvíli si ještě povídáme my starší holky. V noci je ještě větší horko než minulou noc.

Brzo ráno vstávají Šebe a Maki, neboť odjíždějí z výpravy obě dříve – jedna jede sama vlakem a pro druhou si přijeli autem. Následuje rozcvička na hřišti vedená Plyšákem – želvičky a pak hygiena a snídaně. Chystáme se na malou vycházku a ještě předtím si balíme všechny stany, neboť se nám nabídla paní Vachatová, že se bude kolem poledne nacházet nedaleko od nás a vezme nám je autem. Po zabalení všech stanů, vyrážíme na menší procházku po Nových Kopistech – Jířa s dětmi jdou s námi a provázejí nás. Venku je děsné vedro – teplota stoupla na 37 stupňů!!! Končíme na dětském hřišti kde se koná závěrečná etapa „Souboj se strážemi“ – první drsnější varianta byla v půlce ukončena (souboje s nadzvedávání ostatních) a posléze obměněna na jiný druh souboje (varianta Hututu na 1 proti 1). I tam má někdo drobný problém. Kolem poledne etapku ukončujeme a vyrážíme zpět do chaty. Zároveň přijela paní Vachatová a vyzvedla si stany bez Magdy (ta se rozhodla jet domů s námi vlakem). Následuje balení všech věcí do batohu, vaření oběda – venku na ohništi a velkém kotlíku vaří Betyš se Šárkou špagety a v kuchyňce se krájí zelenina a vytváří se omáčka alá Amazonky (Smajlík, Bára a Anežka). K obědu tudíž máme špagety alá Amazonky – kečupová omáčka s točeňákem. Pak už si jenom dobalujeme, myjeme nádobí, očesáváme rybíz a kolem 15 hod se loučíme a vyrážíme na zastávku na vlak. Klimatizovaným courákem jedeme jednu stanici do Bohušovic, kde čekáme půl hodiny na neklimatizovaný zpožděný rychlík do Prahy. Kupujeme si v nádražní restauraci chlazenou citrokolu. Ve vlaku sedíme skoro u sebe, povídáme si a pomalu ale jistě se rozpouštíme vedrem – teče z nás pot proudem!!! Píšu rodičům, že přijedeme o hodinu dříve. Z Hlavního nádraží pak jedeme metrem až na RZ kde už čekají rodiče a někteří hurá na zmrzlinku!!!

stavba stanů na zahradě…..
výstup na Lovoš….
společná na vrcholu Lovoše….
okoupání nožek v Labi….
společná před chatou….

Více fotek najdete ZDE

Cyklovýlet v okolí Prahy9 – červen 2022

Na začátku června se měl konat Skautský jarmark v Kyjích, ale na poslední chvíli byl nakonec přeložen až na podzim. Takže jsme se rozhodly, že si uděláme po delší době cyklovýlet a to v okolí Prahy 9. Scházíme se v počtu 6 Amazonek na RZ. Výlet začíná dobrodružně – s Rusalkou se scházíme až na Hutích neboť píchla duši na zadním kole. A tak se pouštíme směle do výměny a když si nejsme jisté – jistí to youtube instruktážní video. Nakonec i lepíme náhradní duši. Do hodiny to máme hotové a můžeme vyrážet po cyklostezce směr Satalice. U komunitního centra nabíráme poslední Amazonku – Báru, takže jedeme v osmi. Dále pokračujeme už Satalickou oborou a Vinořským hájem a cesta v lese je příjemná. Svačinová zastávka u pískovcových skal u rybníku. Pak projíždíme Vinoří, kolem rybníků a různými uličkami dojíždíme až do Ctěnického háje a lesem až do zámeckého areálu ve Ctěnicích. Zde si přivazujeme kola a jdeme na prohlídku – kupujeme si výhodné vstupné a suvenýry. Navštěvujeme několik výstavních místností a pak v zámeckých prostorách největší část prohlídky + interaktivní věci. Rozhoukaly jsme záhadným způsobem 1x alarm. Elza si to prochází ještě s pár holkami znovu a vyplňují interaktivní listy. Zbytek čeká venku. V parčíku si dáváme obídek. Chtěly jsme si koupit ještě zmrzlinu, ale měly jí tu dost předraženou a tak si počkáme na jinou. Ještě jdeme do poslední části – do špýcharu kde je vybudováno malé nádraží a jezdí zde vláčky. Pak už nasedáme opět na kola a pokračujeme dále. Dělá se celkem teplo a sluníčko pálí jako v létě. Jedeme na Čakovice (opatrně po hlavnější silnici a skrz centrum) a pak uhybáme na další super cyklostezku. Další pauzička je v místním lesoparku, kde jsou vybudovány singeltrekové cestičky různé obtížnosti. Plyšák, Magda a Šebe si zkouší projet jednu kratší modrou trať. Pak už pokračujeme lesoparkem až do Kbel a podél vlaku až do parku ve Kbelích, kde se nachází srub (kde sídlí Kamil) a hlavně tu je stánek se zmrzlinou a nápoji!!! Ve stínu stromů se chladíme. No a pak už vyrážíme přes Kbely, kde se cestou odpojuje Bára a se zbytkem pokračujeme po cyklostezce kolem letiště, na Hutě a sjíždíme zase zpátky na RZ, kde se kolem 16.30 hod rozcházíme domů.

Celkem jsme ujely kolem 25 km!!!

Společná na kolech u kaštanovky…..
Pískovcové jeskyňky v Satalickém háji…..
U Ctěnického zámku……
zasloužená chlazená odměna skoro v cíli…….

Více fotek najdete ZDE

Puťák – Holany – skautky

Poslední víkend v květnu byl ve znamení putování. Konečně jsme uskutečnily dlouho avízovaný a toužebně očekávaný puťák pro skautky!!! Nakonec jsme vyrazily v počtu 5 Amazonek!!!

Scházíme se v Praze na Střížkově za drobného mrholení a snažíme se nacpat do nějakého autobusu který byl jel naším směrem a stavil v Dubé. Všude je spousta trempů v maskáčích a snaží se o totéž!!! Busy mají tudíž velké zpoždění. Nakonec jedeme jiným spojem než jsme měly v plánu a doufáme, že stihneme druhý přípoj z Dubé. Cestou kupodivu i sedíme a máme dobrou náladu. Naštěstí autobusový přípoj na nás čeká a my nemusíme čekat 2 hodiny na další či se hledat jiné místo na spaní. Busem jedeme směr Holany a vystupujeme poblíž našeho bývalého tábořiště „Kozlí Roh“. Po krátké obhlídce jdeme po silnici na naše tajné spací místo ve skalách. Naštěstí nikdo nikde není a my si můžeme užívat atmosféry tohoto krásného místa. Prolejzáme si okolní pískovcové skály a prozkoumáváme blízké okolí a k tomu neustálý zvuk kukuaček….. Vybalujeme si a připravujeme si místo na spaní – 2 spí na zemi a 3 v hamakách na stromě (vypadá to vtipně – jako 3kukly nad sebou)!!! Dáváme si večeři z vlastních zásob, chvíli si ještě povídáme a pak kolem 22 hod jdeme na kutě.

Ráno nás budí kolem 4 hodiny nádherný zpěv ptáků a také je celkem větší zima než obvykle, ale vstáváme až kolem 7.30 hod. Následuje hygiena, vlastní snídaně, vaření čaje na vařičích (lihový či plynový) a zabalení a schování velkých batohů ve skalách. Pak se na chvíli zatáhlo a byla i drobná přeháňka, ale za pár minut to přešlo a my vyrážíme na celodenní výlet jen s malými batůžky. Jdeme po zelené značce krásnou cestou s výhledy na pískovcové skály až na zříceninu hradu Chudý Hrádek. Zde si dáváme svačinu a přečkáváme zde v jeskyni další drobnou přepršku. Dále pak pokračujeme po zelené značce krásnou přírodou v pískovcových skalách a cestou si i doplňujeme stav pitné vody z místního pramenu – studánky. Docházíme až do Dřevčic a odtud jdeme polní zkratkou až do Drchlavy. Cestou hrajeme myslivečka, zdobíme se kopretinami a je prostě bezva nálada. Z Drchlavy uhybáme lesní neznačenou cestou která nás dovedla až na vytoužené místo  – další naše bývalé tábořiště v bažinách „Kobylí hlava“. Je to tu dost zarostlé kopřivami, ale jsme šťastné že jsme místo našly. Fotíme se tu, prolézáme si skály, na počest tu zpíváme Průzkumnickou výpravu a v místě kde stávala kuchyň si vaříme obídek na vařičích. Přečkáváme další drbnou přepršku a také si tu házíme s létajícím talířem. Pak vyrážíme neznačenou cestou – zkratkou a navracíme se zpátky na Chudý Hrádek. No a pak už pokračujeme zpátky po zelené – tak jak už jsme jednou šly. Cestou ještě hledáme další studánku a doplňujeme stav pitné vody. Při zpáteční cestě jdou ještě 3 odvážné Amazonky dobrodružnou zkratkou skrz skály. Navracíme se celkem brzy na naše místo ve skalách a máme ještě spoustu času – vybalujeme se, rozkládáme si věci na spaní, holky si jdou prolézt skály, probíráme stezky a hrajeme karty – Fazole. Pak se do nás dala trochu zima a tak si zapalujeme ohýnek a děláme si večeři + opékáme si dobrůtky nad ohněm a vaříme si spoustu čaje abychom se zahřály a k tomu si různě povídáme a probíráme důležité věci k oddílovým akcím a k táboru. Na kutě jdeme kolem 22 hod a v noci je ještě větší ziminka než-li včera.

Ráno vstáváme opět kolem 7.30 hod a vypadá to na krásné slunné počasí. Hygiena, snídaně a zabalení všech věcí. Kolem 10 hod vyrážíme i s velkými batohy směr Zahrádky na bus. Cestou pauzička ještě na tábořišti Kozlí Roh a dočepování pitné vody + karetní hra bobří banda při čekání. Pak putujeme chvíli po silnici až do odbočky směr oblast Vřísek, kde se cesta výrazně mění – jdeme cestou necestou, přes kopřivy a jiné nástrahy a také přes řepkové pole, které je naštěstí z velké části už po odkvětu….. Naštěstí se touto dobrodružnou zkratkou dostáváme na místo kam chceme – zřícenina hradu Jiljov, kde máme pauzičku na svačinku. Pak pokračujeme směr Zahrádky a cestou lovíme pár kešek. U odlehlé zříceniny jakéhosi letohrádku si vaříme společný obídek – těstoviny s paloučkovou omáčkou. Jen tak tak to vše stíháme – oběd byl vynikající – jen nás tlačí čas!!! Rychle vše balíme a co nejkratší cestou si to míříme do Zahrádek na bus. Vyšetřily jsme si 20 minut a hned vedle zastávky je stánek se závěrečnou sladkou odměnou – dáváme si ledovou kávu či točenou zmrzlinu. Vše dobře dopadlo – bus do Prahy přijel jen s 10 minutovým zpožděním a vešly jsme se do něho a pršet začalo až po pár minutách co jsme byly v autobuse. Rusalka vystupuje už v Mělníku a zbytek dojel až do Prahy na Střížkov odkud se už každý rozjíždí směr domov. Také se zrovna hraje důležité utkání v hokeji proti USA a v poslední třetině následuje gólová smršť  a vítězíme 8:4 a máme na MS bronzovou medaili!!!

Byl to moc moc pěkný a pohodový víkend a do Vandrovníčku si zapisujeme 28 ušlých km!!!

před tábořištěm Kozlí Roh…..
Ve skalách……
Spaní v hamakách….
putovní …..

Více fotek najdete ZDE

Květinový den na RZ

Scházíme se již brzy ráno (v 7.00 hod) v nižším počtu Amazonek na RZ a tradičně se pouštíme do prodeje 800 symbolických kytiček Měsíčku zahradního tentokrát s fialovou stužkou. Dělíme se na 2 skupinky a obsazujeme oba hlavní vchody do metra. Máme krásné slunné počasí a k tomu jsou na RZ opětovně farmářské trhy. Do 10 hod chodí celkem hodně lidí a prodej kvítků jde jako po másle, pak lidi slábnou, ale i tak máme vše rozprodané už v 11 hod. Moc chválím všechna děvčata za jejich velké nasazení a nadšení. Za odměnu dáváme žlutá trička, sušenky, svačinové kapsičky či časopisy. Společná fotka na závěr a pak hurá do školy….. Elza ještě odváží utržené peníze ve 2 pokladničkách na PRJ na Vltavskou.

letošní kytičky…..
společná fotka……
naše zasazené bylinky už rostou……

Více fotek najdete ZDE

ZVAS – závod světlušek a vlčat na Čihadlech „Harry Potter – Bradavice“

Na začátku května se koná důležitý závod pro světlušky a vlčata zvaný ZVAS – letos na téma „Harry Potter – Bradavice“ v lesíku na Čihadlech.

Scházíme se již brzy ráno na loučce u lesa poblíž Rokytky – Suchý Poldr – nejprve pomocníci na stanovištích ( mezi 7.30 – 8 hod) a později doráží i soutěžní hlídky (mezi 8 a 8.30 hod). Náš oddíl má stanoviště Logiku (různé hádanky a šifry) a jsme hned na začátku lesa č. 10. Na stanovišti jsme 3 (Rusalka, Plyšák a Maki) a vše si tu nejprve připravujeme (stavíme si přístřešek z celt, převlékáme se do čarodějnických ohozů, chystáme si různé šifry a pak už jenom vyčkáváme na příchod prvních hlídek). Zbytek oddílu se schází s Elzou a Šebe na RZ a jedou busem až do Kyj. Srazová loučka se brzy zaplňuje světluškami a vlčaty z různých oddílů a středisek Prahy 9 (z Proseku, Újezdu, H. Počernic, Čakovic a Kyjí). Vybírá se účastnický poplatek, seznamují se s jinými dětmi, hrají se různé hry (třitisíce třista stop apod.). Kolem 9 hod je slavnostní nástup a pak se začíná postupně vypouštět na obě strany po 10 minutách. Naše holky vyráží jako sedmí a na našem stanovišti se jim celkem dařilo. U nás máme celkem 6 druhů šifer či logických hádanek (šifra ob jedno písmeno, obrázková šifra, ukrytá slova v textu, co mezi obrázky nepatří a co je spojuje, co mají slova společného – heslo + skládačka Bradavické listiny). Ostatní stanoviště: Šetrné chování – ekologie; Táboření – stavba stanu; Vaření; První pomoc – zdravověda; Fyzická zdatnost – famfrpál; Vyhledávání info; Já ve společnosti; Doprava a Orientace v mapě. Trasa vede lesíkem na Čihadlech podél Rokytky až k Jahodnici, kolem rybníku u D. Počernic a pak nahoru kolem rozhledny Doubravky. Počasí nám dneska přálo – krásné slunečné, bez deště a teplotně akorát. Celkem závod absolvovalo 19 hlídek a závodilo se od 9.30 do 14.30 hod. V naší hlídce byly: Ema, Anežka, Alenka, Beátka a Valča + doprovod s hlídkou Šebe.

Pak už čekáme na výsledky, probíráme zážitky ze závodu a z jednotlivých stanovišť, hrajou se různé hry – s míčem, lanem, talířem apod. Kolem 15 hod se koná slavnostní nástup a na něm vyhodnocení závodu. Každý dostal krásný diplom, 1.- 3. místa i ceny a 1.-2. místa i postup do krajského kola. Naše hlídka obsadila krásné 5. místo z 9, což jest paráda (na to, že tam byla většina nováčků a trénovaly jsme jen na pár schůzek). Na závěr společné řvaní pokřiků a společná fotka a pak už jenom úklid všech věcí a postupný rozchod. Jdeme na bus do Kyj a jedeme na RZ kde se kolem 15.45 hod rozcházíme.   

u rybníka na Čihadlech…..
holky u nás na stanovišti…..
holky v tričkách……
společná fotka…..

Více fotek najdete ZDE

Čarodějnice – duben 2022 (Amazonské + pro veřejnost) v Satalicích

Scházíme se mezi 9.30 a 10 hod u staré klubovny a připravujeme se na čarodějnický slet (po 2 letech konečně naživo a né online) – různě se finťíme….. Po krátkém úvodu a společné fotce usedá 4 členná odporná porota ve složení (Rusalka, Elza, Maky a Šebe) na židličky a postupně k ní chodí všech 10 čarodějnic, které se letos uchází o titul Miss Čarodějnice. Porota je různě zpovídá a oni ukazují a oslňují vším možným – hodnotí se oblečení a vizáž; koště; poživatelný lektvar; lexikon s kouzly; domácí mazlíček, ochranný amulet a samozřejmě i pohotové a vtipné odpovědi v rozmezí 1-5 bodů za každou kategorii. Mezitím ostatní čarodějnice jsou u ohniště a vyrábí si malou čarodějnici a košťátko (šablonka papírová, látky, vlny, přírodniny, pastelky, lepenky, sešívačky, lepidla apod.), které oceňujeme lístečkami. Kolem 12 hod je po volbě a na řadu přicházejí různé čarodějnické soutěže za lístečky – každá skautka si měla připravit jednu soutěž!!! Jako první je Betyše soutěž ve 2 skupinkách – psaní si na záda po písmenkám záhadné slovo – zaříkávadlo. Pak je souběžně Kiky a Šebe soutěž (navigace a poslepu odstřihnutí nůžkami navázaných bombónů na nataženém provázku + sahání do krabice a poznávačka předmětů dle hmatu). Poté Maky soutěž – teda spíše vyrábění odznáčku – motiv OKA. Další 2 soutěže navzájem probíhající jsou od Šárky a Elzy (hra ve 2 týmech na hřišti – Obři a trpaslíci – honička + let na koštěti – překážková dráha na čas). Na závěr od Rusalky – nácvik ve dvojicích čarodějnického minutového tance s košťaty. Tance se vyvedly moc pěkně!!! To už se v areálu začínají pomalu scházet různí lidé a hasiči k akci pro veřejnost. My už se přesouváme k ohništi kde následuje slavnostní vyhodnocení a vyhlášení Miss Čarodějnice 2022. Každý dostal diplom, sladkou odměnu a také lístečky, které nakonec všechny utratily v čarodějnickém stánku plného sladkostí + napečených ňamek (modré a červené mufíny od Bětky a krvavé prstíky od Šárky). 3. místo obsadil Melmen, 2. místo Betyš a vítězkou se stala čarodějnice Quin (z paví země) aneb Kristýnka!!! Získává kromě krásných cen i šerpu s korunkou + otisky prstů a podpis do listiny + ustřižení pramínku vlasů. Společně pak jdeme listinu opětovně zakopat na naše tajné místo. Na závěr si rozděláváme ohýnek a opékáme si na něm buřtíky či hady z těsta. V 16 hod je konec akce a někdo se rozlétává domů a některé čarodějnice tu zůstávají i na odpolední akci.

společná čarodějnická……
odp/borná porota……
Letošní vítězka – Miss Čarodějnice 2022

Od 16 hod se tu již všechno chystá – vatra od hasičů už tu stojí, staví se stánky s občerstvením a vyndavají se lavičky a stolky na sezení a na naše dílničky, chystají se věci na stanoviště v lese, secvičuje se tanec u ohně, chystáme si těsto na hady apod. Kolem 17 hod vše začíná. Lidí tu zatím není příliš, ale postupně se rojí ze všech stran a areál se zaplňuje k prasknutí. Nejprve je na hřišti kouzelnické vystoupení s tancem pro nejmenší diváky. Pak se děti vydávají do lesa s kartičkami na čarodějnickou cestu Satalickou oborou – cestou jsou různé otázky a pár stanovišť s úkoly. Na 2 stanovištích jsou i naše holky: Maki má let na košťatech a Šebe hod gumovou havětí (pavouci a hadi) do kotlíku. Kdo dorazí do cíle – získá odměnu v podobě buřta, kterého si může upéct u nás u ohniště, kde je Rusalka a maminka od Šárky. Zároveň kdo chce může si upéct i hada z těsta na klacku. Také tu jsou vyráběcí dílničky pro děti, které mají na starosti Elza se Šárkou – výroba čarodějnice či košťátka či pletení přívěšku pro starší. No každý má plné ruce práce až v podstatě do zapálení vatry, které bylo před 20 hod. Nejprve tanec čarodějek – pořadatelek a pak zapálení ohně od hasičů. Pak už začínáme pomalu sklízet venkovní dílničky, dříve než padne tma a vše uklízíme. Byla tu i živá kapela a spousta dobrého jídla a akce se protáhla až do pozdních večerních hodin.

tanec čarodějek u vatry……
čarodějnické dílničky…..
ohniště – buřtíky a hadi…..
zapálená vatra…..

Více fotek najdete ZDE